Jan Lupoměský
Já odmítám být obětí!
Server Idnes.cz včera informoval o úkolu Americké tajné služby zahájit rozsáhlé vyšetřování kvůli podezření, že Kryml ovlivňuje veřejné mínění ve vybraných evropských zemích, mj. v České republice.
Jan Lupoměský
Přestaňte znečišťovat vzduch!!!
Plošný zákaz kouření je podle mnohých jeho zastánců realizací práva na čistý vzduch. Máme právo na čistý vzduch, aby se nám lépe dýchalo! Toto sdělení je jasně zřejmé.
Jan Lupoměský
Solární lobby se opět činila
Tentokrát nikoliv v soudních síních, nýbrž především ve zpravodajských redakcích. Mediální akcentace vybraných dílčích částí z odůvodnění usnesení Nejvyššího správního soudu zcela pokřivuje ucelené vyznění tohoto usnesení a v mediální zkratce tak již opakovaně vytváří umělý a cílený nátlak na veřejné mínění.
Jan Lupoměský
Vědí kam jdou. Škoda že nám to nepoví!
Předvolební období je totiž pro takováto sdělení relativně příhodná doba, tedy co se adresátů (voličů) týče. TOP09 však čím dál více navazuje na svoji mateřskou (nebo macešskou) KDU-ČSL a jejich morální flexibilitu v koaličním potenciálu ztělesněnou heslem - řekli jsme své jednoznačné možná!
Jan Lupoměský
Praha matka měst, Hudečku!
Praha je nejkrásnější město světa. Narodil jsem se pod vyšehradskou skálou na břehu Vltavy, již 28 let se dennodenně dívám na Pražský hrad a každý den se o tom stále více přesvědčuji. Je to město mého života, je to symbolika i rodina. Město, v kterém jsem byl vychován a v kterém bych rád vychoval i své děti.
Jan Lupoměský
Bojím se bát se!
V poslední době máme více důvodů bát se než kdy jindy. Možná by bylo lepší napsat, že máme permanentní pocit ohrožení. Tento pocit zažívá dokonce inflaci, která nevede pouze k tomu, že již nás jen tak něco nerozhodí, nýbrž dospěla do fáze, kdy už nedokážeme racionálně hodnotit míru a rozsah potenciálního rizika.
Jan Lupoměský
První kolo redefinovalo pojetí pravice
První kolo prezidentských voleb bude mít na politickou scénu ČR větší dopad, než kolo druhé. Prezident má v našem ústavním uspořádání velice slabou úlohu, nehledě na výjimečné politické schopnosti současného prezidenta Václava Klause. Pro náš politický systém je tak významnějším milníkem redefinování pravice, než odpověď, kdo nakonec usedne na Pražský hrad.
Jan Lupoměský
Konec světa nastal, radujme se!
Přiznám se, že jsem plánovaný konec světa do dnešního dne bral jako dekadentní produkt nudící se společnosti a jako takovému jsem tomuto cirkusu nepřikládal žádný význam, ostatně, obdobných marketingových orgií jsem zažil již několik - Nostradamus, Millenium, globální oteplování. Ve skrytu duše mě napadlo, že třeba 21. 12. vypnou Facebook a se slzou na monitoru nám to tweetne vrchní principál Barack Obama. Caligulovská maškarní tentokrát s tématem jihoamerických indiánů mě úspěšně míjela - je přece Advent, slavnost narození Ježíše Krista a čas, kdy se zastavujeme nad tradicemi naší evropské! civilizace. Čas, který trávíme s rodinou a nikoliv v atomovém bunkru s vidinou příletu mimozemšťanů.
Jan Lupoměský
Nevadí mně zvolení komunistů
Nevadí mně zvolení komunistů v krajských volbách, získali sice přes půl miliónu hlasů, to je však o téměř 10 tisíc hlasů méně, než ve volbách sněmovních v roce 2010 a představuje to zhruba 7% oprávněných voličů. Takováto podpora extremistické straně je sice pro společnost významným varovným signálem, etablovaná demokracie by si s ní ale měla poradit.
Jan Lupoměský
Comming out revolucionáře Jocha
V případě definice pravicového smýšlení lze sáhodlouze diskutovat o tom, kam se toto politické přesvědčení v dnešní mediální době posunulo. Definice pojmu konzervativec však musí zůstat konzervativní. Již ze své lingvistické logiky a z elementární podstaty konzervatizmu - kontinuity hodnot. Z procesního hlediska to platí absolutně vždy, z hlediska hodnotového to v případě respektu k hlavě demokratického právního státu platí pouze pro ty, co demokratický právní stát uznávají. Pan Joch se mezi tyto občany sám zdánlivě stylizuje. Jeho včerejší blog však jasně rozkryl rozdíl mezi schillerovským "Sein und Schein" - zdáním a bytím.
Jan Lupoměský
Falešné hrdinství dalajlamistů
Není nic prázdnějšího, než laciná gesta. Laciná gesta jsou taková, která nemají kýžený efekt, nýbrž jimi pouze vytváříme vlastní pocit štěstí. Nerozporuji utržení čtyřlístku, ani přesvědčení dotyčného o jeho budoucím štěstí. Naopak, takováto gesta jsou kořením našeho života. Problém nastává, když tato laciná gesta poškodí štěstí jiných a ve svém důsledku i maří deklarovaný účel. Když těmito gesty sledujeme vytváření vlastního pocitu hrdinství a ve svém přesvědčení konání dobra a spravedlnosti ubližujeme jiným. To bez výhrady platí v našem osobním životě, v obchodě i v politice.
Jan Lupoměský
Část je obsažena v celku
Poslanec Bárta se dovolává beztrestnosti, neboť údajný trestný čin měl spáchat na půdě Poslanecké sněmovny a svoji beztrestnost opírá o ustanovení druhého odstavce článku 27 Ústavy, který stanoví, že "Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat". Zcela pominu, že podle článku 31 Ústavy "Komory zřizují jako své orgány výbory a komise" a poslanecký klub tedy není orgánem Sněmovny (zde by totiž článek i stížnost poslance Bárty musela skončit, což se u soudu také doufám stane).
Jan Lupoměský
Princip předběžné hysterie
Minulý týden v Londýně tragicky zemřel cyklista, kterého srazil autobus vezoucí novináře z Olympijské vesnice. Skon člověka je vždy smutnou událostí, i tentokrát ji však zneužil princip předběžné hysterie, který meritum zprávy zcela zakryl k prosazení vlastních zájmů. Bezprostředně po této lidské tragédii se ozvaly 2 tábory. Jedni tuto situaci zneužili k potvrzení "jejich pravdy" o nesmyslnosti olympiády jako takové, druzí, reprezentování trojnásobným olympijským vítězem Bradley Wigginsem, k potvrzení "jejich pravdy" o nutnosti nošení cyklistické helmy. První tábor začal okamžitě organizovat bojkot olympiády, druhý prosazovat uzákonění nošení helem. Společným prvkem těchto reakcí se stala ignorace smrti člověka, konstruování nesouvisejících souvislostí, parazitování za prosazení vlastních zájmů a princip předběžné hysterie, především.
Jan Lupoměský
Jezdíme po dálnicích protiprávně?
Podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pozemních komunikacích, podléhá užívání pozemních komunikací, které určí prováděcí právní předpis, zpoplatnění. Takovým prováděcím předpisem je pak vyhláška Ministerstva dopravy č. 527/2006 Sb., která stanovuje zpoplatněné úseky pozemních komunikací – většinu nám dobře známých dálnic a silnic pro motorová vozidla. Vozidla nad 3,5 tuny užívání těchto komunikací platí prostřednictvím elektronického mýta, vozidla do 3,5 tuny platí časový poplatek prostřednictvím dálničního kuponu. Resp., podle zákona platili, do 31. 12. 2010. V roce 2011 již platná legislativa pojem „dálniční kupón“ nezná. Jak se to stalo?
Jan Lupoměský
Nahoře hvězdy, dole chlív
Před několika lety srovnával farář v kostele sv. Prokopa při půlnoční mši v kapli umístěný betlém s komunismem. Samozřejmě s nadsázkou a pro pobavení. „Ten betlém se tomu komunismu trochu podobá“, zaznělo odvážně kostelem, „nahoře hvězda, dole chlív a děti odmalička do jeslí“.
Jan Lupoměský
Umění provokovat
V posledních letech se stále častěji setkáváme se standardizovanou definicí pojmu umění. Umění má, ba dokonce musí provokovat, zaznívá unisono. Na zcela triviální reakci ve formě dotazu „proč?“ však již obdobně standardizovanou odpověď nedostaneme a to hned z několika důvodů.
